shih-tzu | O plemeni

O plemeni ...

Historie plemene SHIH-TZU

Shih-tzu ve světě

Předky dnešních Shih-tzu musíme hledat v Tibetu, kde byli chováni jako posvátní psy,

první zmínky o nich najdeme již v 7 stol. n. l. z doby vlády sjednotitele Tibetu Srong-Tsen-Gampa.

Lví psy mají svým krátkým nose a plochou čenichovou partii připomínat lva, na kterém jezdil

Buddha.

Lev je kultovní zvíře Buddhismu neboť Buddha vlastnil malého psíka který se v nebezpečí měnil

ve lva a chránil ho.

V tibetských palácích se o psy starali eunuchové, známí svými chovatelskými dovednostmi. Psy žili

v přepychu a učili se různým kouskům,v těchto palácích žili společně s pekinézy, kterým se říkalo

lví psy z Číny.

Mezi nimi docházelo zcela jistě ke křížení a snaha byla získat co nejkratší čenich a celkově menší velikost.

Upřednostňovali zlatou barvu, protože zlatá barva byla barva císařů.

Hypoteticky mohou být předky shih-tzu i maltéžtí psíci, kteří byli dovezeni do Číny dováženi z Byzance mezi

léty 1618-1908. Po smrti poslední čínské císařovna začal chov shih-tzu zanikat. Pořádek nastolil až v roce 1933

rozhodčí A. de C. Sowerby.

V roce 1930 importoval generál Sir Douglas a Lady Brownrigg psa a fenu z Pekingu do Anglie a Miss E. M.

Hutchins pár psů do Irska.Tito psy se stali základnou chovu shih-tzu v Anglii.

Veškerá populace shih-tzu , dnes velmi početná pochází z těchto několika jedinců a to, že plemeno bylo

zachráněno a netrpí žádnými zdravotními problémy je důkazem obrovské vitality a přizpůsobivosti.

Historie chovu shih-tzu u nás

Jako první k nám byla dovezena v roce 1978 fena Chanell von Tadasch Mahal z NDR a ještě v tomtéž

roce fena Andromeda di casa Corsiny z Itálie. Další rok následovala fena Etna Chicatita z Belgie a

pes Berril le petit Joujou z NSR a tak dále.následoval Charing Cross Prince Adrew a

Charing Cross Czech Mate z USA. Oba tyto importy se nesmazatelně zapsali do rodokmenů a ještě

dnes se objevují v rodokmenech některých zvířat.Z poměrně malé základny se ale podařilo vyšlechtit

konkurence schopná zvířata. A dnešní populace shih-tzu je schopna vyhrávat na světových výstavách.

Povaha SHIH-TZU

Při listování v psích atlasech se snad u každého plemene setkáme s hodnocením, rovnající se životopisu

zvlášť mírného anděla nebeského. Nic není tak obtížného, jako dopodrobna přiblížit povahu a zvyky plemene

tak starého, s takovou historií, jako je Shih-tzu a nepadnout při tom v pokušení nekritického obdivu.

Jestliže se nějaké plemeno uplatňuje jako společenské osm století,má v sobě své poslání dokonale zafixováno

a vzorec jeho chování je dosti ostře vyhraněn.Vzhledem ke svému klášternímu vychování v Tibetu i pobytu

v diplomatických službách na dvoře čínského císaře, vstřebal do sebe jeho schopnost nerušit své dvounohé

společníky při meditaci, tak dodržovat dvorskou etiketu.

Jejich povaha je otevřená,vyrovnaná, s klidem a temperamentem ve vzácné rovnováze , netrpí komplexi z poněkud menší velikosti.

Jsou velmi bystří a dobří hlídači, netrpí však nectností přílišného štěkání, takže nám, bydlícím v paneláku ušetří stížností sousedů za rušení nočního klidu. Jejich přátelská a srdečná povaha spolu s exotickým vzhledem z nich dělá atraktivní objekty zájmu veřejnosti. Přesto se nikdy nestalo, že by došlo k pokousání a být kousnutý od šicky je opravdu mnohonásobně vzácnější, než být kopnut jednorožcem.V nejhorším případě se tváří neutrálně a projeví zdvořilí nezájem.

Urážlivost je jim naprosto cizí .Jsou velmi čistotní a to nejen co se týká venčení, ale neradi se zašpiní v kaluži a blátu se vyhnou velkým obloukem, ale jistě se najdou tací co toto pravidlo poruší, ale výjimka potvrzuje pravidlo.Přestože se zdají klasickými kanapáky- ano mají skutečně rádi pohodlí- jsou překvapivě rychlí a fysicky zdatní.m. Takovou slepici odlový a oškubou obratností děvečky ze dvora. To je však jejich jediná slabost, koneckonců nikdo není dokonalý.Budiž jim odpuštěno ,že slepici, nově upravenou jako holokrčku opět milostivě propustí. Ze své klášterní výchovy jim zbyla vlastnost dnes nesmírně ceněná a kterou mají málokteré psí rasy, totiž nevtíravost. Ať máme doma jednoho psa nebo celou smečku , při každém našem příchodu nastává doma vítací ceremoniál,vždy stejný a vždy se stejným nasazením. Takže ať chceme , nebo nechceme, musíme se napřed přivítat s nimi, pak se svou drahou polovičkou.Tak velí psí etiketa. V okamžiku, kdy usedáme ke kávě, nevíme už většinou o tom, že máme doma nějaké psy. Po bouřlivém uvítání se opět začnou zabývat svými starostmi a neobtěžují, pokud vidí, že nemáte čas.

Mají ještě jeden vzácný dar, daný jejich fysickou a psychickou dispozicí - jakoby v sobě slučovali kočku a psa. Rádi se mazlí a nechají se hladit,a probírat se jejich dlouhou hedvábnou srstí je skutečný prožitek. Uklidňující účinek této činnosti na naše nervy je překvapivě silný. Důvod je prostý , i když se jeho podstata bude zdát někomu nedůstojná dnešního Homo Sapiens.

Nemáme zase tak daleko k našim společným předkům, kteří žily v jeskyních a ve chvílích klidu po úspěšném lovu probírali jeden druhému srst, aby utužili rodinné svazky.

Každý pes nesporně báječným společným výtvorem přírody a člověka, ale Shih-tzu , to je zvláštní esence exotiky, romantiky,meditace, sebevědomí, srdečnosti a smyslu pro kdejakou lumpárnu,vždy však s pozitivním smyslem . Dokonalý odpočinkový pes.

Ale abych nepřechválila, jsou to prostě psi psovití a nejlepší na světě jsou prostě proto, že jsou naši a jen tiše doufám, že oni si myslí totéž nás....

Standard SHIH-TZU

Celkový vzhled: statný, bohatě osrstěný pes se zřetelně arogantním chováním a hlavou ve tvaru chryzantémy.

Charakteristika: inteligentní, aktivní a přátelský.

Hlava a lebka: hlava široká, kulatá, široká mezi očima, tlama dostatečně široká aby se do ní vešli všechny zuby má být čtvercová, krátká, ale ne zvrásněná, plochá, osrstěná, nos je černý, ale tmavě játrově

zbarven u játrových jedinců.Délka asi 2,54 cm od špičky do konec stopu.

Nos rovný, nebo špička lehce zdvižená nahoru. Vrch nosní kůže by měl být v rovině, nebo lehce pod dolní hranicí očních víček.Široké otevřené nozdry.Nos směřující dolů je krajně nežádoucí, tak jako sevřené nozdry.Pigmentace hmoty pokud možno neporušená.

Oči : Velké, hluboké, kulaté, umístěné co nejdále od sebe a ne vypouklé, přívětiví výraz. U játrových jedinců je povolena světlejší barva. Nesmí být viditelné bělmo.

Uši: Velké, dlouhé závěsy, neseny splývavě dolů, nasazeny lehce pod vrcholem lebky, jsou tak bohatě osrstěny že se zdá, že splývají se srstí na krku.

Tlama: Široká, lehký předkus, nebo klešťový skus, pysky v rovině.Široká čelist, u Shih-tzu se vyskytuje úzká čelist poměrně často, zuby se pak objevují ve dvou řadách a bývá velký předkus, přesto je zřejmé, že kladení důrazu na pěkný skus nese své ovoce a v poslední době se objevuje mnoho jedinců s pěknými zuby.

Krk: Dobře proporcionální s pěkným obloukem, musí být dostatečně dlouhý, aby udržel, nebo zajistil nosné držení hlavy.

Přední běhy: Lopatky posazené dost dozadu, Nohy krátké, svalnaté s pevnými kostmi, co možná nejrovnější, konzistentní natolik, aby udržely široký hrudník.

Tělo: Kohoutková výška menší, než vzdálenost mezi kohoutkem a kořenem ocasu,pevné, hrudník široký a hluboký, ramena pevná, záď rovná.

Zadní běhy :Krátké a svalnaté s dobrými kostmi, při pohledu zezadu rovné, stehna dobře svalnatá. Vzhledem k bohatému osrstění vypadají zadní

končetiny mohutně.

Ocas: S bohatým chocholem, nesený vesele přes záď, vysoko nasazen, výška nesení ocasu má být zhruba v rovině s hlavou, aby dala vyvážený výraz zvířete. Nenesení ocasu je hrubá vada.

Krok: Arogantní, hladký, přední běhy jdou hodně dopředu, silný pohyb zádi, při pohybu jsou vidět celé polštářky tlapek. Pes jde jakoby navlečený na šňůrce.

Srst: Dlouhá, hustá, nikoliv kadeřavá, s hustou podsadou, mírné zvlnění je povoleno.

Barva: Všechny barvy jsou povoleny, bílá lysina na hlavě a bílá špička ocasu jsou vysoce žádoucí u dvoubarevných psů.

. .. ..